SSSR 1929

Stalin má pevně všechnu moc ve svých rukou a řídí celý stát. Podle propagandy v minulé pětiletce skončila zaostalost SSSR a teď je čas vybudovat socialistický ráj. [[Představení]]

Je ti 33 let. Pracuješ jako zdravotní sestra v jedné z moskevských nemocnic. Tvůj manžel se stal nepřítelem sovětského lidu. Byl odvezen na výslech a po sedmi měsících o něm stále nic nevíš. Ale zaslechla si, že manželky nepřátel lidu budou následovat v další vlně výslechů. Například jedna z tvých přítelkyň zmizela dva roky poté, co zmizel její manžel. [[První rozhodnutí]]

Tvá dcera nastupuje na gymnázium. Má talent, bude chtít na vysokou školu. Pro vstup na vysokou školu a pro větší klidu víš, že by bylo lepší vstoupit do strany. A spolupracovat. Co uděláš? [[Vstup do komunistické strany]] [[Do strany nikdy nevstoupím]]

Vítej v ráji. I přes malý škraloup, přece jen, tvůj manžel je nepřítel lidu, je z tebe "homo sovieticus". A nezapomeň - Strana má vždy pravdu. Zvykej si. [[Prosinec 1933]]

Vítej v pekle. [[Prosinec 1933]]

Propaganda se mění. Soudruhům došlo, že lidi nemají co jíst. Proto tvrdí, že ráj přijde teprve poté, co přežijeme nedostatek. Maso si s dcerou neviděla měsíce; vajíčko nevíš, jak vypadá. Alespoň chleba musíš zajistit. [[Vstanu ve čtyři ráno a budu čekat ve frontě]] [[Zkusím zajistit chleba nelegálně, na černo]] [[Nakoupím v obchodě Torgsin, kde lze platit jen zahraniční měnou nebo drahými kovy]]

Systém nefunguje, náklad vůbec nedorazil do obchodu. Další obchodu řízené státem byly taky prázdné. A fronta byla extrémně dlouhá. [[Další den to zkusím znovu, ale vstanu už o půlnoci]] [[Zkusím zajistit chleba nelegálně, na černo]]

Situace, která se ti může vymstít. Důkladně promysli své rozhodnutí. [[Zkusím sehnat chléb přes známého místního překupníka]] [[Půjdu za bývalým spolupracovníkem mého manžela]] [[Půjdu za sousedkou]]

Zahraniční měny samozřejmě nemáš. Jediná věc, která má skutečně hodnotu, je prsten od manžela. [[Vyměním prsten za chléb]] [[Nevyměním prsten za chléb]]

Těžké rozhodnutí. [[Další]]

Jíst ale musíte... [[Prosinec 1933]]

Situace je horší a horší. Pro chléb si do Moskvy přijeli lidé i 200 kilometrů vzdálených vesnic. Někteří to nezvládli a ve frotně umrzli. Ale chléb si získala. [[Další]]

Na povrchu to vypadá nebezpečně, protože překupníka všichni znají. Ale kde si myslíš, že bere zboží? Pracuje ve státním podniku, kde má na starosti přidělování zboží a vždy si ukryje něco pro černý trh. Dobré rozhodnutí, dokud překupník neudělá chybu nebo se neznelíbí svým šéfům. [[Další]]

Velká chyba! Byl to právě tento kolega, který tvého manžela napráskal za "protistátní činnost". Absolvovala si zatím lehký výslech, ale radši si sbal kufr a připrav na se na noční zaklepání tajné policie NKVD... [[Noční zaklepání]]

Chléb máš, všechno vypadá v pořádku. Sousedka samozřejmě sehnala "zásilku" přes známého místního překupníka. Výhoda je, že tě u něho nikdo neviděl. Nevýhodou je, že nikdy nevíš, co si sousedka skutečně myslíš, jaké má umysly, kdy bude něco potřebovat. Nebo kdy se například rozhodne se nastěhovat do tvého bytu, který je větší, než její... [[Další]]

Počet obyvatel roste šíleným tempem. V tvé Moskvě během sedmi let z 2 miliónů na 3,6 miliónů. Vláda ti do druhého pokoje nastěhoval čtyřčlenou rodinu. Pro tebe a tvou dceru zbývá malý pokojík o osmi metrech čtverečních. Co uděláš? [[Nic. Strana má vždy pravdu. Musíme se uskromnit a zvyknout si.]] [[Pokusím se získat větší byt]]

[[Noční zaklepání]]

Jak? [[Zkusím se přestěhovat na venkov]] [[Oficiální cestou]] [[Neoficiální cestou]]

Vážně? Zrovna probíhá kolektivizace. [[Vážně]] [[Rozmyslela jsem se]]

[[Navštívím úřad]] [[Napíšu dopis pro ministra]]

Ahhh, blat. Konexe, známosti. Kdo nemá blat, ten nemá šanci na skutečný život. Vysoce postavení lidé s dokonalou znalostí systému. Tvé možnosti jsou však značně omezené. Za kým půjdeš? [[Zkusím překupníka z okolí]] [[Za bývalou kolegyní, dnes manželkou důležitého komunisty]] [[Za bývalými přáteli mého manžela]]

Neprošla jsi. Kvůli kolektivizaci a problémům s ní spojenou došlo k zavedení pasové povinnosti pro vnitrostátní pohyb. A tvůj původ ti zamezil v stěhování. Zbývá tedy město. [[Oficiální cestou]] [[Neoficiální cestou]]

Double-click this passage to edit it.

Neúspěch. Vůbec tě nebrali vážně, nedostala jsi prostor, nic jsi nevyřídila. Co teď? [[Napíšu dopis pro ministra]] Nebo zkusit získat byt [[Neoficiální cestou]]

[[Dopis bude napsán suchým stylem, úřednickým jazykem, jedná se o oficiální dokument]] [[Zkusím využít emoce a popsat svou špatnou situaci]]

Měsíce bez odpovědi. Pokud chceš zkusit druhý způsob, tak [[Zkusím využít emoce a popsat svou špatnou situaci]]

V odpovědi jsi dostala adresu na kontaktní místo, kam se máš dostavit za úředníkem, který má moc přidělit ti byt. [[Setkání s úředníkem]]

Úředníkovi se líbíš. Naznačil ti, že byt získáš pouze tehdy, pokud se s ním vyspíš. [[Sex]] [[Odmítnutí]]

Je na čase balit kufr a stěhovat se do nového. A pokusit se uklidnit svědomí - neobyčejná doba žádá neobyčejné skutky a oběti. [[Nařízení o vzhledu bytu]]

Úředník byl rozčílený. Prý marníš jeho čas. Padla zmínka i o tvém manželovi a jeho "zmizení". Možná přece jen budeš balit a stěhovat kufry. S jednosměrnou cestou na Sibiř... [[Gulag]]

Chce něco za svou službu. Máš ještě prstýnek od manžela? [[Mám a jsem ochotná ho dát překupníkovi]] [[Mám, ale nejsem ochotná ho předat překupníkovi]] [[Nemám]]

Největší ponížení tvého života. Důstojnost? Pryč. Bývalá kolegyně patří do jiné vrstvy a patřičně si to užila. Předvedla absolutní aroganci a po velmi dlouhém divadle se ti bude snažit pomoc. Byt získáváš. [[Nařízení o vzhledu bytu]]

Pochybení, velké pochybení. Každý děláme chyby, ale ne takhle stupidní. Jediní přátelé tvého manžela, který jsou ještě na světě, jsou spolupracovníci tajné policie. Provinila ses proti lidovému režimu jako nezkušená a naivní začátečnice. Musíš pykat. [[Gulag]]

Proběhlo "vyšetření" tvých protistátních činů, minutový soud a bylo hotovo. Dostala ses "na běžící pás", což je několik dní trvající mučení, kde jsi byla připravena o spánek a následně podepisuješ svou vinu. [[Cesta]]

Jsi v novém bytě, v přízemí, okna do frekventované ulice. Přišlo nařízení, podle kterého máš okna vyzdobit květinami a to urychleně do tří dnů. Pak přijde kontrola. [[Nařízení poslechnu]] [[Na nařízení se vykašlu]]

Po nějaké době nové zprávy od překupníka - zbývá ještě jedna nutnost. Byt bude, ale patří státu a ty musíš být členkou komunistické strany k jeho získání. [[Členkou strany už jsem]] [[Stanu se členkou strany, pokud mi to pomůže získat nový byt]] [[Členkou strany se nestanu, byt už nechci]]

Tak to musíš zkusit jinak, protože překupník pro tebe nic nezmůže... [[Neoficiální cestou]]

V pořádku. Překupníka jsi se zbavila a už jednáš přímo s úředníkem. Poslední formalita. Byt dostaneš, pokud se zřekneš svých buržoazních rodičů a podepíšeš rozvod se svým zmizelým manželem. [[Podepíšu]] [[Ne, nemůžu podepsat]]

Gratulace. Přežíváš. A máš nový byt. [[Nařízení o vzhledu bytu]]

Teď je nutné počítat s tím, že se dostaneš do hledáčku některých lidí. Zviditelníš se, ukážeš se na povrchu, upozorníš na sebe u důležitých lidí. A pak je odmítneš. [[Noční zaklepání]]

Gratulace k novému bytu... [[Nařízení o vzhledu bytu]]

Teď je nutné počítat s tím, že se dostaneš do hledáčku některých lidí. Zviditelníš, ukážeš se, upozorníš na sebe u důležitých lidí a pak je odmítneš. [[Noční zaklepání]]

Ok. Nejdřív musíš sehnat květináč. Kde? [[Obchod]] [[Vyrobit]] [[Dojet za město na vesnici]] Květináč vyřeším později. [[Sehnat kytku]] Cože? Točím se v kruhu. Jsem ztracená. [[Kruh]]

Double-click this passage to edit it.

V obchodech není maso, vajíčka a problém jsou i s pečivem. Vážně myslíš, že tam budou mít takový buržoazní přežitek, jako je květináč? [[Nařízení poslechnu]]

Nemáš žádný materiál. [[Nařízení poslechnu]]

Nemáš pas potřebný k opuštění města a za tak krátký čas ho nemáš šanci sehnat. [[Nařízení poslechnu]]

Blázníš? Kytka za tři dny nevyroste. V obchodě se neprodává a po městě neroste. [[Nařízení poslechnu]]

Soudružko, vítej v SSSR! [[Noční zaklepání]]

Ve vlaku jsi už několik dní. Máš omrzliny na rukou a nohou. Několik dětí umrzlo ještě než se dostaly do vlaku. K jídlo dostáváš nasolenou rybu. Sníš ji? [[Sním]] [[Nesním]]

Máš šílenou žízeň a tvůj stav se horší. [[Druhý týden]]

Proč? [[Druhý týden]]

Na cestě jsi už osmnáct dní. V rohu vagónu jsou dvě ženy, které spáchaly sebevraždu. Jejich děti "adoptovaly" jiné ženy. Další ženy se zdají být šílené. Hlad a žízeň tě trápí neustále. Při zastávce v Tomsku se ti naskytla šance utéct do asi padesát metrů vzdáleného lesa. V tvém okolí jsou jen transportované ženy, žádné dozorce nevidíš a ani za vlakem žádní nejsou. [[Útěk]] [[Zůstanu na svém místě]]

Vrháš se do lesa. Po několika hodinách vidíš světlo v jediné chalupě, kterou jsi zatím viděla. [[Vydám se k chalupě]] [[Chalupě se vyhnu, pokračuji v cestě]]

Jedete dál směrem na východ. Jsi strašně slabá. Jedna z žen vedle tebe si šetři svůj denní příděl hrníčku s vodou na později. A teď právě usnula. [[Vezmu si hrníček a vodu vypiju]] [[Ne, nemohu to udělat, hrníček nechám být]]

Jsi zachráněna? Obyvatelé chalupy se o tebe starají, dávají ti horkou polévku, čaj a teplou přikrývku. Rychle usínáš. [[Další den]]

Další večer vidíš dva muže, kteří se volně pohybují v lese. Mají jídlo, ale vypadají nebezpečně. [[Budu pokračovat v cestě]] [[Zkusím s nimi promlouvit a spojit se s nimi]]

Ráno slyšíš křik, probouzíš se a násilím si vyvlečena z chalupy. Dochází ti, co se právě stalo. Obyvatelé chalupy tě nahlásili a vyměnili tě za 100 rublů, vodku a chléb. Končíš v táboře. Žiješ. Ale jsi zavřená na samotce a pravděpodobně umrzneš. [[Jsem uvnitř]]

Cesta je dlouhá, vyčerpávající a ty jsi bez jídla. Upadáš do bezvědomí a probouzíš se zavřená v malé místnosti. [[Jsem uvnitř]]

Dozvídáš se, že se jedná o utečence z tábora. Dávají ti najíst a napít. Mezitím ti popisují hrůzy tábora - znásilněné osmileté holčičky, useknuté hlavy, sebevraždy a další. Ani jeden z mužů nemá papíry, ale snaží se vyhnout Tomsku a míří do Omsku - tisíc kilometrů vzdáleného města, kde si chtějí najít práci. [[Půjdu s nimi do Omsku]] [[Ráno budu pokračovat sama opačným směrem, na východ]]

Padla jsi do pasti. Končíš jako potrava pro své nové "kamarády". Kriminálníci, kteří utíkali z gulagu, si obvykle brali na cestu dalšího člověka, který měl pro ně jen jeden smysl - potrava na dlouhou a nebezpečnou cestu. KONEC HRY

Po pár dnech samotné cesty, bez potravy, padáš únavou. Probouzíš se zavřená v nějaké místnosti. [[Jsem uvnitř]]

Šťastná to žena. Ne všichni přežili cestu do gulagu. Vítej. Od dnešního dne nemáš soukromí. Pokud budeš brečet, brečíš přede všemi. Pokud budeš chtít vykonat potřebu, v zemi je pět děr. Měla by ti být vybraná práce, ale kápové vidí, jak jsi zničená a nechávají ti zatím čas na zotavení. Nic tedy neděláš, ale máš nejmenší příděly jídla. [[Druhý týden v gulagu]]

Dokážeš si to morálně ospravedlnit? Právě jsi ukradla jediný zdroj vody ženě, která ti nic neudělala. A je tady ze stejného důvodu, jako ty. Což znamená, že chtěla přežít v totalitním státě. Žena ale nemá sílu nic vykonat. Chvíli křičí, diví se a pak už jen brečí. [[Jsem uvnitř]]

Jak chceš. Únava tě po čase zmáhá a ty usínáš. Často upadáš do bezvědomí. [[Jsem uvnitř]]

Přišel ti dopis. Lukovič, místní "šlechtic", vor v zakoně, kriminální hlídající část tábora, ti nabízí společný život. Pokud přijmeš, ochrání tě. [[Nabídku přijmu]] [[Nabídku nepřijmu]]

Morální selhání? Nebo pokud o přežití? Ale máš novou práci jak ze sna. Budeš pomáhat v kuchyni. Podle vykonané práce dostaneš příděly. Ale jsi uvnitř, krytá před mrazem. A...pracuješ s jídlem. [[Práce v kuchyni]]

Probudila ses v nemocnici. Lukovič tě sem přivedl, hned poté, co tě zmlátil, a nařídil jim, ať se o tebe skvěle starají. [[Propuštění z nemocnice]]

Lukovič ti dává poslední šanci. Nabídka platí. Staneš se jeho gulagovou ženou? [[Nabídku přijmu]] [[Nepřijmu]]

No, zítra tě čeká nástup do práce. Místo vyhřaté kuchyně tě čeká práce v lese. A nezapomeň mít oči i vzadu, pokud se bude blížit někdo s tyčí. I když pochybuji, že ti to pomůže. [[Práce]]

Po pár dnech práce k tobě někdo přistoupí a bodne tě do břicha. KONEC HRY

Tři muži se ve vězení baví o tom, proč je zavřeli. První říká: "Vždycky jsem chodil do práce o deset minut později, tak mě zavřeli za sabotáž." "To já jsem chodil o deset minut dřív," říká druhý, "tak jsem tu za špionáž." Třetí povzdechne: "Chodil jsem vždycky včas, tak mě odsoudili za to, že mám hodinky z dovozu." [[Vtipný]] [[Trapný, smát se nebudu]]

Základní chyba. Jaký blázen se směje vtipům, který ukazují pravdu o totalitním státě? [[Noční zaklepání]]

Jeden muž si dlouho ukládal peníze, až si našetřil na auto. Když ho zaplatil, řekli mu, že auto dostane za tři roky. "Tři roky!" volá. "A jaký měsíc?" "Srpen." "Srpen? Kolikátého?" "Druhého srpna," zní odpověď. "Dopoledne, nebo odpoledne?" "Odpoledne. A proč vás to vlastně zajímá?" "Na dopoledne mám objednaného instalatéra." [[Vtipný]] [[Pořád nic, špatný vtip]]

Ve stepní chatrči umírá stařec. Náhle někdo buší na dveře. "Kdo je tam?" ptá se umírající. "Smrt," zní odpověď. "Sláva bohu, já už myslel, že tajná policie." [[Vtipný]] [[Buď jste špatný vypravěč vtipů nebo nemám smysl pro humor]]

Máš štěstí. Teď zas ke skutečným problémům... [[Bydlení]]

Někdy je potřeba trochu odlehčit. Při shánění jídla bylo nutné čas trávit mezi lidmi a proto si zaslechla věci... [[Vtip]]

Tajná policie vždy klepe mezi třetí a čtvrtou hodinou. V noci, pochopitelně. Lidé vstávají do práce až po páté a ponocující chodí spát nejpozději po druhé. I na tebe zaklepali pánové z NKVD. A z vlastní zkušenosti teď už chápeš, proč zrovna v tuto hodinu - rozespalá, úplně mimo, nevíš, co se děje. Nestíháš nic sbalit, na nic se ptát. Probouzíš se až na výslechu. A tam ses stáváš nepřítelem lidu kvůli své protistátní činnosti, i když nevíš proč. Sousedka? Někde chce tvůj velký byt? Vtip? Překupník? Někdo práskal! [[Gulag]]

Práce s jídlem. Víš, co to znamená? Jsi prakticky královnou gulagu. Jakmile to došlo ostatním vězňům, přišlo několik žádostí o pomoc. Jedna žádost je z domu pro kriminálníky, druhá je od politické vězeňkyně pro její barák, kde jsou i děti. Komu pomůžeš? [[Jen ženám a dětem]] [[Jen kriminálníkům]] [[Něco seženu pro obě skupiny]] [[Nepomohu ani jedné skupině]]

Kriminálníci nejsou nadšeni. Hrozí ti nebezpečí. Co uděláš? [[Poradím se s gulagovým manželem]] [[Pokud přijde problém, vyřeším ho sama]]

Ok.... [[Pokračování]]

Všichni v kuchyni jsou pod velkým tlakem, dochází k výslechům. Bereš moc jídla, zbývají menší příděly a vedení tábota vyhrožuje. Kuchynští pracovní však nic nepoví, protože se bojí tvého manžela... [[Pokračování]]

OK. [[Pokračování]]

Gulagový manžel ti slíbil ochranu a slib drží. Výsledkem jsou ale střety dvou baráků a každý den je několik mrtvých. [[Pokračování]]

Už je to tady. Je ti vyhrožováno. Co teď? [[Poradím se s gulagovým manželem]] [[Nic, vyřeším si to sama]]

Za to, že jsi nepochopila pravidla hry a nevyužila si ochranu, kterou máš a kvůli které si trpěla, platíš nejvyšší cenu. KONEC HRY

Situace se mění. Probíhají nové čistky a do gulagu přijíždí nový "druh" lidí. Už žádní intelektuálové, ale vojáci. Přebírají situaci v gulagu, klaní se na stranu proti tvému manželovi, hlavnímu kriminálníkovi v táboře. Jste obklíčeni, ty a všichni kriminálníci, ve svém baráku. Přichází nabídka. Pokud barák zabije svého vůdce, tvého manžela, a oknem ukáže useknutou hlavu, "válka" v gulagu skončí. Začíná strategická hra uvnitř baráku. Čas hlasování... [[Zůstanu na straně svého gulagového manžela]] [[Jsem pro useknutí hlavy]]

S hlavou tvého manžela byla vystrčena oknem i hlava jeho čubky, tvoje hlava. KONEC HRY

Konec "války". Jsi bez manžela. Jsi svobodná v okovech... [[Epilog]]

Respekt. Jsi na konci hry a žiješ. 22.června napadlo nacistické Německo komunistický SSSR. Druhá světová tím začalo i pro tvou zemi. Milióny sovětských lidí míří do gulagů. 12.července však přichází nařízení, aby několik stovek tisíc lidí, "ti, kdo byli odsouzeni za opuštění práce nebo za běžné a nevýznamné administrativní a hospodářské trestné činy", bylo převeleno z Gulagu do rudé armády. Válku přežíváš jako pomocná síla v nemocnici.